Automobily Simson

 

Už roku 1907 se firma Simson začíná zabývat vývojem automobilů. První auta vyjela roku 1911, ale neměla velký úspěch, takže produkce v Suhlu nevzkvétala. Vypuknutí první světové války přináší s sebou velký zlom v historii společnosti. Simson se stane výrobcem zbraní pro jednotky německé říše. Aby bylo možné uspokojit rostoucí potřeby armády, je výroba výrazně rozšířena. Od 1 200 zaměstnanců v roce 1904 na 3 500 zaměstnanců v roce 1916.

I když po první světové válce Versailleská smlouva přinesla zákaz výroby zbraní v Německu, firma Simson se stává jediným výrobcem, který dostal licenci na opravu a výrobu zbraní pro armádu. Firma se rozrůstá a po vzoru mnohých jiných zbrojovek do svého výrobního plánu zařazuje i automobily. Nejdříve ve firmě oprášili předválečné typy, ovšem brzy nato v roce 1922 angažovali Paula Henzeho, člověka, který v letech 1910 až 1912 pracoval v liberecké automobilce RAF  (později pohlcené mladoboleslavskou Laurin & Klement). Poté u firmy Steiger vyvinul a roku 1919 uvedl na trh automobil ne nepodobný budoucímu Simsonu Supra.

    Simson Supra – vůz sportovního střihu – byl představen v roce 1924 a vyznačoval se precizním zpracováním, jak se na výrobek zbrojovky slušelo. Nabízel se ve dvou variantách. Rozměry vrtání a zdvihu čtyřválcového motoru 70 x 128 milimetrů dávaly u obou variant objem 1970 ccm. Společné bylo také tlakové oběžné mazání, nasávač Pallas pro dopravu paliva ke karburátoru, zapalování magnetkou Bosch a 12-voltová elektrická instalace, zahrnující startér a dynamo. Podvozek obou typů tvořil žebřinový rám s tuhými nápravami zavěšenými na poloeliptických perech, krouticí moment se přenášel přes jedno lamelovou suchou spojku, čtyřstupňovou převodovku se zpátečkou a kulovým řazením, kardanovým hřídelem na zadní nápravu. Suvné síly zachytávala centrální koule. Pro sportovní automobil nezbytná drátová kola, nasazená na drážkovém náboji Rudge & Whitworth, měla poměrně tenké gumy 765 x 105. Mohutné žebrované brzdové bubny mechanických brzd na všech čtyřech kolech byly z lehké slitiny. Jednoduché, ale zdařile řešené karoserie otevřených variant skýtaly lidem sportovního ražení jen nutnou ochranu před nepohodou. Palubní deska byla kromě spínací skříňky vybavena hodinami, tlakoměrem oleje, ukazatelem stavu paliva v nádrži umístěné vzadu a samozřejmě otáčkoměrem. Zajímavostí byl u některých modelů kvůli pohodlnějšímu nastupování sklopný volant. Výkonnější varianta označená jako S měla v hlavě válců dva vačkové hřídele, čtyři ventily na válec a maximální výkon 50 koní. Vačkové hřídele – stejně jako ventilátor, dynamo, magnetka a vodní pumpa – poháněl dvoudílný svislý hřídel. Vůz měl dva karburátory Solex a zpod kapoty vylézali dva tuční hadi výfukového potrubí, což podtrhovalo agresivní vzhled. Za zmínku stojí též maximální rychlost 140 kilometrů v hodině, která dělala v závodech starosti jezdcům jiných věhlasných značek a pomohla získat tomuto vozu řadu vítězství  v motorsportu. Model S byl k mání na podvozku s rozvorem 2600 milimetrů a v nejdražší verzi stál 15 000 marek, tedy částku, za kterou se dal pořídit osmiválec Horch. Proto není divu, že se zmíněných vozů prodaly jen tři desítky.

Levnější typ SO se dal pořídit jako dvousedadlový a čtyřmístný faeton za 9200, uzavřená limuzína stála 11 000 a luxusně vypravený kabriolet se prodával za 12 500 zlatých marek. Na první pohled se odlišoval chybějícími hadicemi výfuku na straně kapoty a rozvorem 3000 milimetrů. Pod kapotou byl motor s jediným vačkovým hřídelem, osmi ventily a jediným karburátorem Zenith, který dával výkon 40 koní při 2500 otáčkách za minutu. Patrně díky nižší ceně si lacinější modely koupilo na 750 zákazníků. Všechny vozy do roku 1928 měly pravostranné řízení a mechanické bubnové brzdy.

Výroba automobilů byla v Suhlu ukončena v roce 1934, kdy na základě falešných obvinění byla rodině Simsonů továrna vyvlastněna. Fabrika nejprve přechází pod koncern BSW ( Berliner Suhler Waffen und Fahrzeugwerke ) a později v roce 1939 pod koncern Gustloff – Werke

 

 

Technické údaje typů S, S Sport, J, SO

typ

S

S sport

J

SO

Doba výroby

1924 – 1926

1924 – 1926 1925 – 1926

1925 – 1929

motor

4-taktní 4 válec

4-taktní 4 válec 4-taktní 6 válec

4-taktní 4 válec

ventily 16V DOHC 16V DOHC OHC OHC
Vrtání x zdvih

70 x 128 mm

70 x 128 mm 72 x 128 mm

70 x 128 mm

objem

1970 ccm

1970 ccm 3120 ccm

1970 ccm

Výkon

37 kW/4 000 ot/min

44-59 kW/4 000 ot/min 44 kW/2800 ot/min

29 kW/3 000 ot/min

spotřeba

12 litů/100 km

14 litů/100 km 14 litů/100 km

11 litů/100 km

převodovka

4-rychlostní

4-rychlostní 4-rychlostní

4-rychlostní

Max.rychlost

120 km/hod

nad 140 km/hod 95 km/hod

100 km/hod

váha

1 250 kg

1 250 kg 1 550 kg

1 250 kg

délka

4 200 mm

4 200 mm

4 200 mm

šířka

1 660 mm

1 660 mm

1 660 mm

výška

1 550 mm

1 550 mm

1 550 mm

Rozvor

2 600 – 3 000 mm

2 350 mm 3 500 mm

3 000 mm

Rozměr pneu

705 x 105 HD

705 x 105 HD 820 x 120 HD

705 x 105 HD

 

 

Technické údaje typů R, RJ, A

typ

R (do roku 1928)

R (od roku 1928) RJ

A

Doba výroby

1926 – 1928

1928 – 1931 1931 – 1934

1931 – 1934

motor

4-taktní 6 válec

4-taktní 6 válec 4-taktní 6 válec

4-taktní 8 válec

ventily

OHV

OHV OHV

SV

Vrtání x zdvih

76 x 115 mm

76 x 115 mm 79,5 x 115 mm

79,5 x 115 mm

objem

3 130 ccm

3 130 ccm 3 358 ccm

4 673 ccm

Výkon

44 kW/2 800 ot/min

44 kW/2 800 ot/min 51 kW/2900 ot/min

66 kW/3 000 ot/min

spotřeba

16 litů/100 km

16 litů/100 km 17 litů/100 km

21 litů/100 km

převodovka

4-rychlostní

4-rychlostní 4-rychlostní

4-rychlostní

Max.rychlost

95 km/hod

95 km/hod 95 km/hod

120 km/hod

váha

1 550 kg

1 800 kg 2 000 kg

2 050 kg

délka

4 700 mm

4 700 mm 4 700 mm

4 750 mm

šířka

1 750 mm

1 750 mm 1 840 mm

1 840 mm

výška

1 900 mm

1 900 mm 1 900 mm

1 900 mm

Rozvor

3 500 mm

3 500 mm 3 500 mm

3 500 mm

Rozměr pneu

33 x 6,20 ND

32×6,00 ND nebo 6,00-20“ 6,00-20“

6,50-20“