Už roku 1907 se firma Simson začíná zabývat vývojem automobilů. První auta vyjela roku 1911, ale neměla velký úspěch, takže produkce v Suhlu nevzkvétala. Vypuknutí první světové války přináší s sebou velký zlom v historii společnosti. Simson se stane výrobcem zbraní pro jednotky německé říše. Aby bylo možné uspokojit rostoucí potřeby armády, je výroba výrazně rozšířena. Od 1 200 zaměstnanců v roce 1904 na 3 500 zaměstnanců v roce 1916.
I když po první světové válce Versailleská smlouva přinesla zákaz výroby zbraní v Německu, firma Simson se stává jediným výrobcem, který dostal licenci na opravu a výrobu zbraní pro armádu. Firma se rozrůstá a po vzoru mnohých jiných zbrojovek do svého výrobního plánu zařazuje i automobily. Nejdříve ve firmě oprášili předválečné typy, ovšem brzy nato v roce 1922 angažovali Paula Henzeho, člověka, který v letech 1910 až 1912 pracoval v liberecké automobilce RAF (později pohlcené mladoboleslavskou Laurin & Klement). Poté u firmy Steiger vyvinul a roku 1919 uvedl na trh automobil ne nepodobný budoucímu Simsonu Supra.
Simson Supra – vůz sportovního střihu – byl představen v roce 1924 a vyznačoval se precizním zpracováním, jak se na výrobek zbrojovky slušelo. Nabízel se ve dvou variantách. Rozměry vrtání a zdvihu čtyřválcového motoru 70 x 128 milimetrů dávaly u obou variant objem 1970 ccm. Společné bylo také tlakové oběžné mazání, nasávač Pallas pro dopravu paliva ke karburátoru, zapalování magnetkou Bosch a 12-voltová elektrická instalace, zahrnující startér a dynamo. Podvozek obou typů tvořil žebřinový rám s tuhými nápravami zavěšenými na poloeliptických perech, krouticí moment se přenášel přes jedno lamelovou suchou spojku, čtyřstupňovou převodovku se zpátečkou a kulovým řazením, kardanovým hřídelem na zadní nápravu. Suvné síly zachytávala centrální koule. Pro sportovní automobil nezbytná drátová kola, nasazená na drážkovém náboji Rudge & Whitworth, měla poměrně tenké gumy 765 x 105. Mohutné žebrované brzdové bubny mechanických brzd na všech čtyřech kolech byly z lehké slitiny. Jednoduché, ale zdařile řešené karoserie otevřených variant skýtaly lidem sportovního ražení jen nutnou ochranu před nepohodou. Palubní deska byla kromě spínací skříňky vybavena hodinami, tlakoměrem oleje, ukazatelem stavu paliva v nádrži umístěné vzadu a samozřejmě otáčkoměrem. Zajímavostí byl u některých modelů kvůli pohodlnějšímu nastupování sklopný volant. Výkonnější varianta označená jako S měla v hlavě válců dva vačkové hřídele, čtyři ventily na válec a maximální výkon 50 koní. Vačkové hřídele – stejně jako ventilátor, dynamo, magnetka a vodní pumpa – poháněl dvoudílný svislý hřídel. Vůz měl dva karburátory Solex a zpod kapoty vylézali dva tuční hadi výfukového potrubí, což podtrhovalo agresivní vzhled. Za zmínku stojí též maximální rychlost 140 kilometrů v hodině, která dělala v závodech starosti jezdcům jiných věhlasných značek a pomohla získat tomuto vozu řadu vítězství v motorsportu. Model S byl k mání na podvozku s rozvorem 2600 milimetrů a v nejdražší verzi stál 15 000 marek, tedy částku, za kterou se dal pořídit osmiválec Horch. Proto není divu, že se zmíněných vozů prodaly jen tři desítky.
Levnější typ SO se dal pořídit jako dvousedadlový a čtyřmístný faeton za 9200, uzavřená limuzína stála 11 000 a luxusně vypravený kabriolet se prodával za 12 500 zlatých marek. Na první pohled se odlišoval chybějícími hadicemi výfuku na straně kapoty a rozvorem 3000 milimetrů. Pod kapotou byl motor s jediným vačkovým hřídelem, osmi ventily a jediným karburátorem Zenith, který dával výkon 40 koní při 2500 otáčkách za minutu. Patrně díky nižší ceně si lacinější modely koupilo na 750 zákazníků. Všechny vozy do roku 1928 měly pravostranné řízení a mechanické bubnové brzdy.
Výroba automobilů byla v Suhlu ukončena v roce 1934, kdy na základě falešných obvinění byla rodině Simsonů továrna vyvlastněna. Fabrika nejprve přechází pod koncern BSW ( Berliner Suhler Waffen und Fahrzeugwerke ) a později v roce 1939 pod koncern Gustloff – Werke
Technické údaje typů S, S Sport, J, SO
typ |
S |
S sport |
J |
SO |
Doba výroby |
1924 – 1926 |
1924 – 1926 | 1925 – 1926 |
1925 – 1929 |
motor |
4-taktní 4 válec |
4-taktní 4 válec | 4-taktní 6 válec |
4-taktní 4 válec |
ventily | 16V DOHC | 16V DOHC | OHC | OHC |
Vrtání x zdvih |
70 x 128 mm |
70 x 128 mm | 72 x 128 mm |
70 x 128 mm |
objem |
1970 ccm |
1970 ccm | 3120 ccm |
1970 ccm |
Výkon |
37 kW/4 000 ot/min |
44-59 kW/4 000 ot/min | 44 kW/2800 ot/min |
29 kW/3 000 ot/min |
spotřeba |
12 litů/100 km |
14 litů/100 km | 14 litů/100 km |
11 litů/100 km |
převodovka |
4-rychlostní |
4-rychlostní | 4-rychlostní |
4-rychlostní |
Max.rychlost |
120 km/hod |
nad 140 km/hod | 95 km/hod |
100 km/hod |
váha |
1 250 kg |
1 250 kg | 1 550 kg |
1 250 kg |
délka |
4 200 mm |
4 200 mm |
4 200 mm |
|
šířka |
1 660 mm |
1 660 mm |
1 660 mm |
|
výška |
1 550 mm |
1 550 mm |
1 550 mm |
|
Rozvor |
2 600 – 3 000 mm |
2 350 mm | 3 500 mm |
3 000 mm |
Rozměr pneu |
705 x 105 HD |
705 x 105 HD | 820 x 120 HD |
705 x 105 HD |
Technické údaje typů R, RJ, A
typ |
R (do roku 1928) |
R (od roku 1928) | RJ |
A |
Doba výroby |
1926 – 1928 |
1928 – 1931 | 1931 – 1934 |
1931 – 1934 |
motor |
4-taktní 6 válec |
4-taktní 6 válec | 4-taktní 6 válec |
4-taktní 8 válec |
ventily |
OHV |
OHV | OHV |
SV |
Vrtání x zdvih |
76 x 115 mm |
76 x 115 mm | 79,5 x 115 mm |
79,5 x 115 mm |
objem |
3 130 ccm |
3 130 ccm | 3 358 ccm |
4 673 ccm |
Výkon |
44 kW/2 800 ot/min |
44 kW/2 800 ot/min | 51 kW/2900 ot/min |
66 kW/3 000 ot/min |
spotřeba |
16 litů/100 km |
16 litů/100 km | 17 litů/100 km |
21 litů/100 km |
převodovka |
4-rychlostní |
4-rychlostní | 4-rychlostní |
4-rychlostní |
Max.rychlost |
95 km/hod |
95 km/hod | 95 km/hod |
120 km/hod |
váha |
1 550 kg |
1 800 kg | 2 000 kg |
2 050 kg |
délka |
4 700 mm |
4 700 mm | 4 700 mm |
4 750 mm |
šířka |
1 750 mm |
1 750 mm | 1 840 mm |
1 840 mm |
výška |
1 900 mm |
1 900 mm | 1 900 mm |
1 900 mm |
Rozvor |
3 500 mm |
3 500 mm | 3 500 mm |
3 500 mm |
Rozměr pneu |
33 x 6,20 ND |
32×6,00 ND nebo 6,00-20“ | 6,00-20“ |
6,50-20“ |